Łéngua rusa
| Ruso (русский язык) † | |
|---|---|
| Parlà in: | Rusia ed altrove. |
| Persone: | 180 milioni |
| Clasifica: | non in top 100 |
| Fiłogenexi: |
Lengue indoeuropee |
| Statuto ofiçiałe | |
| Stato: | Rusia |
| Codexe de clasificassion | |
| ISO 639-1 | ru |
| ISO 639-2 | rus |
| SIL | RUS (EN) |
| Estrato en lengoa | |
| Dichiarassion Universałe de i Diriti de l'Omo - Art.1 Все люди рождаются свободными и равными в своём достоинстве и правах. Они наделены разумом и совестью и должны поступать в отношении друг друга в духе братства. |
|
| Łengoa - Elenco de łe łengoe - Łenguìstega | |
Distribusion giografega de el ruso | |
El ruso (nome nativo русский язык, russkij jazyk ['ru.skʲɪj jɪ.'zɨk] ) el xe na lengua slava oriental. El xe ƚa lengua uficial de ƚa Rusia e el xe parlà da 180 miƚioni de àneme cofà ƚengoa mare, 120 miƚioni cofà seconda ƚengoa.
Ƚa xe parlada da ƚa maxor parte de ƚa popoƚasion de ƚa Rusia, e da de ƚe minoranse in scuaxi tuti ƚi paexi che ƚi faseva parte de ƚa Union Sovietega.
Ƚa xe ƚengua ofisial in Rusia, Rusia bianca, Cosachia, Kirghisia e Tagikia.
Ƚa xe stada 'na ƚengua de gran inportansa int'el XX secoƚo. Ƚa xe una de ƚe ƚengue ofisiaƚi de ƚa Organisasion de ƚe Nasion Unìe.
Carateristiche de ƚa ƚengua[canbia | canbia el còdexe]
Sta ƚengua ƚe se ga desviƚupà da el slavonico, de el cual ƚa ga mantegnuo ƚa strutura sintatica-infesionale ƚe raixe de el ƚesico, ma el ga integrà molte paroƚe de el ƚesico internasional. El ruso el ga de ƚe carateristeghe tipeghe de ƚe ƚengue slave orientaƚi, cofà ƚa epntesi (o in ruso полногласие, polnoglasie): el inserimento de vocaƚi intra ƚi grupi consonanteghi, che ƚi evita ƚa pronunsia de do consonanti tacae; sto fenomeno el xe scominsià int'el XV secoƚo, anca se el ga subio de ƚe modifeghe sia giografeghe che diacroneghe.
El xe 'na ƚengua non tonal; ƚe vocaƚi miga asentae ƚe xe brevi e ridote.
Alfabeto e pronunsia[canbia | canbia el còdexe]
El vien scrito co ƚe 33 ƚetare de el alfabeto siriƚico.
| Majuscuƚa | Minuscoƚa | Nome | Transliterasion | Pronunsia (API) |
|---|---|---|---|---|
| А | а | a | a | [a] |
| Б | б | be | b | [b] ~ [bʲ] |
| В | в | ve | v | [v] ~ [vʲ] |
| Г | г | ge | g | [g] ~ [gʲ] |
| Д | д | de | d | [d] ~ [dʲ] |
| Е | е | je | e, è, ye | [ʲɛ] |
| Ё | ё | jo | o, yo | [ʲo] |
| Ж | ж | že | ž, j, zh | [ʒ] |
| З | з | ze | z | [z] ~ [zʲ] |
| И | и | i | i | [i] |
| Й | й | i s kratkoj | j, y, ĭ | [j] |
| К | к | ka | k | [k] ~ [kʲ] |
| Л | л | el | l | [ɫ] ~ [ʎ] |
| М | м | em | m | [m] ~ [mʲ] |
| Н | н | en | n | [n] ~ [nʲ] |
| О | о | o | o | [o] |
| П | п | pe | p | [p] ~ [pʲ] |
| Р | р | er | r | [r] ~ [rʲ] |
| С | с | es | s | [s] ~ [sʲ] |
| Т | т | te | t | [t] ~ [tʲ] |
| У | у | u | u | [u] |
| Ф | ф | ef | f | [f] ~ [fʲ] |
| Х | х | ha | h, kh | [x] ~ [xʲ] |
| Ц | ц | ce | c, ts͡ | [ʦ] |
| Ч | ч | če | č, tch | [ʧʲ] |
| Ш | ш | ša | š, ch | [ʃ] |
| Щ | щ | šča | ŝ, šč, chtch | [ʃʲʧʲ] |
| Ъ | ъ | tvjordyj znak | ”, " | - [palataƚixasion] |
| Ы | ы | jery | y | [ɨ] |
| Ь | ь | mjahkij znak | ’, ' | + [palataƚixasion] |
| Э | э | è oborotnoje | è, ė, e | [ɛ] |
| Ю | ю | ju | û, you, iu, iu͡ | [ʲu] |
| Я | я | ja | â, ya, ia, ia͡ | [ʲa] |
Ƚiteratura[canbia | canbia el còdexe]
Intra ƚi autori che ƚi ga scrito in sta ƚengua se ricorda Puškin, Gogol, Dostoevskij e Tolstoj.