Difarense intrà łe version de "Tabeła periòdega"
[Revixion njiancora controłà] | [Revixion njiancora controłà] |
Contenuto cancellato Contenuto aggiunto
p r2.7.1) (Bot: Zonto: sq:Sistemi periodik i elementeve |
p Bot: Canbio: hak:Ngièn-su Chû-khì-péu |
||
Riga 31: | Riga 31: | ||
[[Categoria:Chìmega]] |
[[Categoria:Chìmega]] |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
⚫ | |||
[[af:Periodieke tabel]] |
[[af:Periodieke tabel]] |
||
Riga 80: | Riga 76: | ||
[[gu:આવર્ત કોષ્ટક]] |
[[gu:આવર્ત કોષ્ટક]] |
||
[[gv:Taabyl reiltagh ny bunstooghyn]] |
[[gv:Taabyl reiltagh ny bunstooghyn]] |
||
[[hak:Ngièn-su |
[[hak:Ngièn-su Chû-khì-péu]] |
||
[[he:הטבלה המחזורית]] |
[[he:הטבלה המחזורית]] |
||
[[hi:आवर्त सारणी]] |
[[hi:आवर्त सारणी]] |
||
Riga 101: | Riga 97: | ||
[[koi:Периоддэз сьӧрті химия ӧтувторрезлӧн тэчас]] |
[[koi:Периоддэз сьӧрті химия ӧтувторрезлӧн тэчас]] |
||
[[ksh:Periodesystem fun de schėmische Ellemänte]] |
[[ksh:Periodesystem fun de schėmische Ellemänte]] |
||
⚫ | |||
[[kv:Химия элементъяслӧн период системаныс]] |
[[kv:Химия элементъяслӧн период системаныс]] |
||
[[la:Systema Periodicum]] |
[[la:Systema Periodicum]] |
||
Riga 157: | Riga 154: | ||
[[tpi:Tebol bilong ol elemen]] |
[[tpi:Tebol bilong ol elemen]] |
||
[[tr:Periyodik tablo]] |
[[tr:Periyodik tablo]] |
||
⚫ | |||
[[ug:ئېلېمېنتلارنىڭ دەۋرىي جەەدۋىلى]] |
[[ug:ئېلېمېنتلارنىڭ دەۋرىي جەەدۋىلى]] |
||
[[uk:Періодична система елементів]] |
[[uk:Періодична система елементів]] |
||
Riga 170: | Riga 168: | ||
[[zh:元素周期表]] |
[[zh:元素周期表]] |
||
[[zh-min-nan:Chiu-kî-piáu]] |
[[zh-min-nan:Chiu-kî-piáu]] |
||
⚫ |
Version de le 11:56, 18 feb 2011
Ła tabeła periòdica dei ełeminti ła xe el schema che se dopara par clasificare i ełeminti chìmici in baxe al só nùmaro atòmico.
L'è stà inventà 'ntel 1869 dal chìmico ruso Dimitrij Mendeleev e a l'inisio ła gavéa un saco de spasi vudi previsti par métarghe i ełeminti che sarìa stà catà fora pi tardi.
Ła tabeła periòdica ła se divìde in grupi e perìodi:
- Ogni grupo (cołone verticałi de ła tabeła) el ga dentro i ełeminti che i ga ła stesa configurasion ełetrònica esterna (ła manièra che i ełetruni i ga de sistemarse intorno al nùcleo). Dentro ogni grupo ghe xe ełeminti che i ga caraterìstiche che łe se someja.
- Ogni perìodo (righe orizontałi de ła tabeła) el taca co un ełemento che el ga inte ła configurasion ełetrònica esterna del só atomo un ełetron de tipo s, e 'ndaxendo vanti verso i ełeminti che i vien dopo dentro el perìodo, el nùmaro atòmico el crèse de uno par ogni pasajo.
> | 1 I A |
2 II A |
3 III B |
4 IV B |
5 V B |
6 VI B |
7 VII B |
8 VIII B |
9 VIII B |
10 VIII B |
11 I B |
12 II B |
13 III A |
14 IV A |
15 V A |
16 VI A |
17 VII A |
18 VIII A | |
V | |||||||||||||||||||
1 | 1 H |
2 He | |||||||||||||||||
2 | 3 Li |
4 Be |
5 B |
6 C |
7 N |
8 O |
9 F |
10 Ne | |||||||||||
3 | 11 Na |
12 Mg |
13 Al |
14 Si |
15 P |
16 S |
17 Cl |
18 Ar | |||||||||||
4 | 19 K |
20 Ca |
21 Sc |
22 Ti |
23 V |
24 Cr |
25 Mn |
26 Fe |
27 Co |
28 Ni |
29 Cu |
30 Zn |
31 Ga |
32 Ge |
33 As |
34 Se |
35 Br |
36 Kr | |
5 | 37 Rb |
38 Sr |
39 Y |
40 Zr |
41 Nb |
42 Mo |
43 Tc |
44 Ru |
45 Rh |
46 Pd |
47 Ag |
48 Cd |
49 In |
50 Sn |
51 Sb |
52 Te |
53 I |
54 Xe | |
6 | 55 Cs |
56 Ba |
* |
72 Hf |
73 Ta |
74 W |
75 Re |
76 Os |
77 Ir |
78 Pt |
79 Au |
80 Hg |
81 Tl |
82 Pb |
83 Bi |
84 Po |
85 At |
86 Rn | |
7 | 87 Fr |
88 Ra |
** |
104 Rf |
105 Db |
106 Sg |
107 Bh |
108 Hs |
109 Mt |
110 Ds |
111 Rg |
112 Cn |
113 Nh |
114 Fl |
115 Mc |
116 Lv |
117 Ts |
118 Og | |
* Lantànidi | 57 La |
58 Ce |
59 Pr |
60 Nd |
61 Pm |
62 Sm |
63 Eu |
64 Gd |
65 Tb |
66 Dy |
67 Ho |
68 Er |
69 Tm |
70 Yb |
71 Lu | ||||
** Atìnidi | 89 Ac |
90 Th |
91 Pa |
92 U |
93 Np |
94 Pu |
95 Am |
96 Cm |
97 Bk |
98 Cf |
99 Es |
100 Fm |
101 Md |
102 No |
103 Lr |
Metałi alcałini | Metałi alcałino-teroxi | Lantànidi | Atìnidi | Metałi de transision |
Metałi del bloco p | Semimetałi | No-metałi | Ałògeni | Gas nòbiłi |
Inte łe condision normałi de presion (1 bar) e de tenperatura (298 K = 25°C):
- I ełeminti che i ga el nùmaro atòmico scrito in roso i xe gas;
- I ełeminti che i ga el nùmaro atòmico scrito in blu i xe lìquidi (i xe soło do: el bromo e el mercùrio);
- I ełeminti che i ga el nùmaro atòmico scrito in nèro i xe sòłidi.
Inte ła natura:
|
|