Difarense intrà łe version de "Łéngua grega"
[Revixion njiancora controłà] | [Revixion njiancora controłà] |
Contenuto cancellato Contenuto aggiunto
p Bot: Zonto: ab:Абарзен бызшәа |
p Bot: Zonto: ku, mr, nah, nds-nl, sc Canbio: lmo |
||
Riga 96: | Riga 96: | ||
[[km:ភាសាក្រិច]] |
[[km:ភាសាក្រិច]] |
||
[[ko:그리스어]] |
[[ko:그리스어]] |
||
[[ku:Zimanê yewnanî]] |
|||
[[kw:Grew]] |
[[kw:Grew]] |
||
[[ky:Грек тили]] |
[[ky:Грек тили]] |
||
Riga 102: | Riga 103: | ||
[[li:Nuigrieks]] |
[[li:Nuigrieks]] |
||
[[lij:Lengua græca]] |
[[lij:Lengua græca]] |
||
[[lmo: |
[[lmo:Lengua greca]] |
||
[[ln:Ligreki]] |
[[ln:Ligreki]] |
||
[[lt:Graikų kalba]] |
[[lt:Graikų kalba]] |
||
Riga 110: | Riga 111: | ||
[[mk:Грчки јазик]] |
[[mk:Грчки јазик]] |
||
[[ml:ഗ്രീക്ക് ഭാഷ]] |
[[ml:ഗ്രീക്ക് ഭാഷ]] |
||
[[mr:ग्रीक भाषा]] |
|||
[[ms:Bahasa Greek]] |
[[ms:Bahasa Greek]] |
||
[[myv:Грекень кель]] |
[[myv:Грекень кель]] |
||
[[nah:Greciatlahtōlli]] |
|||
[[nds:Greeksche Spraak]] |
[[nds:Greeksche Spraak]] |
||
[[nds-nl:Grieks]] |
|||
[[new:यवन भाषा]] |
[[new:यवन भाषा]] |
||
[[nl:Grieks]] |
[[nl:Grieks]] |
||
Riga 128: | Riga 132: | ||
[[ru:Греческий язык]] |
[[ru:Греческий язык]] |
||
[[sah:Гириэк тыла]] |
[[sah:Гириэк тыла]] |
||
[[sc:Limba grega]] |
|||
[[scn:Lingua greca]] |
[[scn:Lingua greca]] |
||
[[sco:Greek leid]] |
[[sco:Greek leid]] |
Version de le 12:10, 29 xug 2010
ελληνική e νέα ελληνικά | |
---|---|
Nome locaƚe | ελληνική |
Tipo | łéngua e łéngua viva |
Parlà in | Albania, Cipro, Grecia, Italia, Turchia, Ucraina, Georgia, Romania, Bulgaria, Russia e tra łe comunità de emigrati che i vive a l'estero |
Autòctono de | Albania, Gresa e Sipro |
Parlanti | |
Totałe | 16 milioni (2019 ) |
Caratarìsteghe | |
Scritura | alfabeto grego |
Clasifegasion lenguìstega | |
łéngua umana łéngue indoeoropee łéngue ełèneghe | |
Regoƚà da | Center for the Greek Language (en) |
Vulnerabiłità | 1 segura |
Còdazi | |
ISO 639-1 | el |
ISO 639-2 | (B)gre, (T)ell |
ISO 639-5 | grk |
SIL | GRK |
Glottolog | gree1276 |
ASCL | 2201 |
IETF | grk |
El greco el partien a ła granda fameja de łe łéngoe indoropee derivade da na łéngoa vecia comun conoxesta cofà indoropeo.
La łéngoa greca antiga no ła gera parlà soło inte l'Antiga Grexia peninsułare, ma anca inte łe cołònie; sto fato el ga contribuío a na difuxion de raquanti diałeti che a se conose oncó. El greco moderno el xe parlà da xirca 14.000.000 persone, e ła xe ła xe ła łéngoa ofixiałe de ła Grexia e parte de Cipro.
Łéngoe uficiałi de l'Onion Eoropea | ||
---|---|---|
Bulgaro | Castiglian | Ceco | Danexe | Estone | Finlandexe | Fransexe | Gaełico | Greco | Inglexe | Itałian | Łetone | Łituan | Maltexe | Olandexe | Połaco | Portoghexe | Rumeno | Slovaco | Slovèno | Svedexe | Tedesco | Ungarexe |