Alfabeto grego
Come che se vede
L'alfabeto grego el xe un sistema de scritura conposto da 24 letare (7 vocali e 17 consonanti) e risale al IX secolo a.C.; deriva da l'alfabeto feniso, nel quale a ogni segno xera asocià un solo sono. A loro volta i stesi segni de l'alfabeto feniso i derivaria da na senplificasion de certi xeroglifeghi egizi i quali, pal prinsipio de l'acrofonia, i ga perduo el so significato inisiale, asando a ogni segno solo el valore fonètego.[1]
Létare clàseghe
[canbia | canbia el còdaxe]| Létara | Tras. | Nome | Valore fonetego | Val. num. | Letara ebraica corisp. | Entità HTML | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Grego | Trascrision tradisionale | Trascrizion IPA del nome | ||||||||||
| clàsego | bizantin | moderno | clàsego | bizantina e moderna | clàsego | moderno | ||||||
| Α α | a | ἄλφα | άλφα | alpha (o alfa) | [ˈalpʰa] | [ˈalfa] | [a] o [aː] | [a] | 1 | א 'aleph | Α α | |
| Β β | b | βῆτα | βήτα | beta | [ˈbɛːta] | [ˈvita] | [b] | [v] | 2 | ב beth | Β β | |
| Γ γ | g | γάμμα | γάμα | gamma | [ˈɡamma] | [ˈɣama] | [ɡ], [ŋ] davanti a consonante velare | [j] prima di [ɛ] o [i]; altrimenti [ɣ] | 3 | ג gimel | Γ γ | |
| Δ δ | d | δέλτα | delta | [ˈdelta] | [ˈðɛlta] | [d] | [ð] | 4 | ד dalet | Δ δ | ||
| Ε ε | e | εἶ | ἒ ψιλόν, ἔψιλον | έψιλον | epsilon | [eː] | [ˈɛpsilɔn] | [e] | [ɛ] | 5 | ה he | Ε ε |
| Ζ ζ | z | ζῆτα | ζήτα | zeta[n 1] | [ˈzdɛːta, ˈʣɛːta] | [ˈzita] | in origine [zd], poi [dz] e in seguito [z] | [z] | 7 | ז zajin | Ζ ζ | |
| Η η | ē (nota: quantità longa) | ἦτα | ήτα | eta | [ˈɛːta] | [ˈita] | [ɛː] | [i] | 8 | ח heth | Η η | |
| Θ θ | th | θῆτα | θήτα | theta (o teta) | [ˈtʰɛːta] | [ˈθita] | [tʰ], poi [θ] | [θ] | 9 | ט teth | Θ θ | |
| Ι ι | i | ἰῶτα | γιώτα, ιώτα | iota | [iˈɔːta] | [ˈjɔta] | [i] o [iː] | [i], [j] | 10 | י jodh | Ι ι | |
| Κ κ | k (o c) | κάππα | κάπα | kappa[n 1] (o cappa) | [ˈkappa] | [ˈkapa] | [k] | 20 | ך כ kaph | Κ κ | ||
| Λ λ | l | λάβδα | λάμβδα | λάμδα | lambda | [ˈlabda] | [ˈlamða] | [l] | 30 | ל lamed | Λ λ | |
| Μ μ | m | μῦ | μι, μυ | mi (o my, mu) | [myː] | [mi] | [m], [ɱ] davanti a consonante fricativa labiodentale | 40 | ם מ mem | Μ μ | ||
| Ν ν | n | νῦ | νι, νυ | ni (o ny, nu) | [nyː] | [ni] | [n] | 50 | ן נ nun | Ν ν | ||
| Ξ ξ | x | ξεῖ | ξῖ | ξι | xi | [kseː] | [ksi] | [ks] | 60 | ס samekh | Ξ ξ | |
| Ο ο | o | οὖ | ὂ μικρόν, ὄμικρον | όμικρον, όμικρο | omicron (o omikron) | [oː] | [ˈɔmikrɔn, ˈɔmikrɔ] | [o] | [ɔ] | 70 | ע `ajin | Ο ο |
| Π π | p | πεῖ | πῖ | πι | pi[n 1] | [peː] | [pi] | [p] | 80 | ף פ pe | Π π | |
| Ρ ρ | r | ῥῶ | ρο, ρω | rho (o ro) | [r̥ɔː] | [rɔ] | [r] ([r̥] iniziale) | [r] | 100 | ר reš | Ρ ρ | |
| Σ σ | s | σῖγμα | σίγμα | sigma | [ˈsiːɡma] | [ˈsiɣma] | [s] | 200 | ש šin | Σ σ | ||
| ς | s | sigma (finale) | ς | |||||||||
| Τ τ | t | ταῦ | ταυ | tau | [tau] | [taf] | [t] | 300 | ת tav | Τ τ | ||
| Υ υ | y | ὗ | ὖ ψιλόν, ὕψιλον | ύψιλον, ύψιλο | upsilon (o hupsilon, hypsilon, ipsilon[n 1]) | [hyː] | [ˈipsilɔn, ˈipsilɔ] | [y] o [yː] ([hyː] o [hy] iniziale) | [i] | 400 | ו vav | Υ υ |
| Φ φ | ph (o f) | φεῖ | φῖ | φι | phi (o fi) | [pʰeː] | [fi] | [pʰ], poi [f] | [f] | 500 | origine incerta, vedere articolo | Φ φ |
| Χ χ | kh (o ch) | χεῖ | χῖ | χι | khi (o chi) | [kʰeː] | [çi] | [kʰ], poi [x] | [ç] prima di [ɛ] o [i]; altrimenti [x] | 600 | Χ χ | |
| Ψ ψ | ps | ψεῖ | ψῖ | ψι | psi | [pseː] | [psi] | [ps] | 700 | Ψ ψ | ||
| Ω ω | ō (quantità longa) | ὦ | ὦ μέγα | ωμέγα | omega | [ɔː] | [ɔˈmɛɣa] | [ɔː] | [ɔ] | 800 | ע `ajin | Ω ω |
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Poiché i nomi di queste lettere sono omofoni dei nomi italiani di altrettante lettere dell'alfabeto latino (K, P, Y, Z), il loro nome è spesso seguito dall'aggettivo "greco", specie quando le lettere sono usate in ambito extralinguistico (formule matematiche, ecc.).
Notasion
[canbia | canbia el còdaxe]- ↑ omniglot.com, https://www.omniglot.com/writing/phoenician.htm.